1. Liberální přístup
Oba dva kandidáti jsou zastánci liberálního přístupu k ekonomice. Na první pohled mají k sociálně tržnímu hospodářství KDU-ČSL stejně daleko. Praktická politika Václava Klause jako ministra financí i jako předsedy vlády však měla k liberalismu daleko, ba naopak výrazně respektovala sociální rozměr. V této oblasti je KDU-ČSL bližší Václav Klaus.
2. Čitelnost
Současný prezident je výrazným kritikem Evropské unie a teorií globálního oteplování. Z mezinárodního hlediska to nejsou myšlenky hlavního proudu a v podstatě nejsou ani příliš blízké KDU-ČSL. Jedná-li se ale o kritiku bobtnajícího byrokratismu a růstu vlivu enviromentálního podnikání, musí být jeho názory lidovcům bližší. Navzdory tomu je Václav Klaus mnohem čitelnější než Jan Švejnar, jehož politické postoje jsou zastřeny mlhou a jeho chování nelze bez křišťálové koule odhadnout. Konzervativní strana by se měla přiklonit k názorově čitelnému kandidátovi.
3. Křesťanské hodnoty
KDU-ČSL reprezentuje tvrdý postoj k hodnotovým tématům. Jan Švejnar jasně deklaruje, že je v těchto otázkách otevřený až liberální. Naproti tomu Václav Klaus odmítl podepsat zákon o registrovaném partnerství. I toto kritérium pro lidovce hovoří zcela jasně.
4. Navrhovatel
Václava Klause přirozeně navrhuje ODS. Pravicově a liberálně zaměřeného Jana Švejnara nepochopitelně navrhuje levicová a socialistická ČSSD a zelená Strana zelených. Je to paradox, který si konzervativně smýšlející člověk dovede vysvětlit jen stěží. Populistický a iracionální koncept antiklause by měl být konzervativnímu politikovi také na hony vzdálen.
Sečteno a podtrženo, je zcela logické, že lidovci doporučili svým poslancům a senátorům volit za prezidenta Václava Klause.
